Děti pódia – Strašidlo cantervillské

Recenze:

Při druhé inscenaci se nám představily Děti pódia se Strašidlem cantervillským. Do anglického zámku, proslulého svou strašidelností, se nastěhuje americká rodinka. Jedna z nejpodivnějších věcí, se kterou se rodina potýká, je stále objevující se skvrna na podlaze. Důležitými postavami tohoto příběhu je vtipná dvojice duchů, která si o sobě myslí, že umí strašit. Ve většině případů byly texty pouze odříkané, bez motivace.

Proč jste si vybrali tuhle hru a kdo s ní přišel?

„Protože nám to přišlo zajímavý a chtěli jsme hrát komedii. Přišla s tím naše paní učitelka a všichni jsme se na tom shodli, že to chceme opravdu hrát.“

Jaké pro vás bylo zkoušení v takovém hojném počtu žen, slečen?

„Docela vtipný. My jsme zvyklí, že si stáhneme vlasy a role jsme si rozdělili sami.“

Jak dlouho jste zkoušeli tuto inscenaci a po kolikáté jste ji hráli?

„Dva měsíce a měli jsme premiéru.“

Kde jste sehnali vaše kostýmy?

„Tak jak to přišlo. Doma, v sekáči, …“

Diskuze:

  • Děti mají nevyužitý potenciál, kvůli špatné volbě textu.
  • Text je rovinný, soubor by se měl zamyslet nad tím, proč danou repliku říká.
  • Domyslet mikrosituace a povýšit text.
  • Inscenace by měla být více propracovaná.
  • Klást důraz na správné slovo, ve správnou chvíli.

Lidé:

„Viděl jsem to jednou a už to “miluju“.“

„Skvělý smysl pro humor (sarkasmus).“

„Nejlepší bylo uskočení a dva caparti.“

„Nelíbilo se, špatné herecké výkony, přehrávání, nebylo to vtipné, přeřeky,…“

„Líbil se mi náznak choreografie.“

„Měli propracované kostýmy.“

Špenát a kedlubna – Plaznazbor

Recenze:

Třináctý ročník festivalu NaNečista odstartoval soubor Špenát a kedlubna s inscenací Plaznazbor. V průběhu celé hry byly vyobrazovány dětské rutiny. Básně, které zazněly, byly prezentovány v českých překladech, ba dokonce i v německém originále. Herci využívali neobvyklé rekvizity, například megafon, gumovou kachničku nebo pálku na stolní tenis. Představení působilo celou dobu velice dynamicky a mile. Hravé zpracování diváky upoutalo díky neobvyklému pojetí. Poezie, která se v představení objevovala, byla doplňována pohybem a ten přinášel nové metafory. I přestože soubor funguje v tomto složení poměrně krátkou dobu, v inscenaci působilo souznění členů a jejich vzájemná empatie dodávala představení nový rozměr.

Proč zrovna vy čtyři?

„Z několika tříd jsme byli vybráni našimi učiteli. Vybrali nás kvůli tomu, že o divadlo máme větší zájem. Původně nás bylo šest, ale dva odešli a vydrželi jsme jenom čtyři.“

Jak jste přišli na tento nápad?

„Tlačil na nás čas, jelikož jeden člen odešel. Vedoucího tedy napadlo, že bychom mohli vytvořit tohle. Šlo nám hlavně o to se vyblbnout, uvolnit a ukázat tu hravost, hrát si s textem.“

Proč malování křídou?

„Nemělo to moc velký význam. Jen jsme chtěli na začátku ukázat, že to bude hravé. My jsme totiž často ztvárňovali děti, tak jsme chtěli ukázat, že je to dětské a hravé.“

Diskuse:

  • Dobrá propojenost souboru.
  • Působivý rytmus.
  • Velice zajímavé zpracování poezie.
  • Dobré využití věcí, které se nabízejí.
  • Práce těla a smyslu stála za to.
  • Obrovské nasazení až do konce.
  • Líbilo se mi využití originálu.

Lidé:

„Jedna jediná věc. Napětí. Já jsem to nemohl udýchat. Nadechl jsem se na začátku a vydechl jsem až na konci. A to se mi líbilo.“

„Vzhledem k tomu, že mi na začátku nebylo řečeno, že to bude nonsense, říkal jsem si, co z toho vlastně vznikne. Než mi došlo, že je to nonsense, chvíli mi trvalo, než jsem se začal bavit.“

„Nejvíc se mi líbil rytmus. Skočil mi do hlavy tak, že po skončení představení jsem ho pořád ještě vnímal.“

Tvoje bába – #zoufingtime

Tvoje bába – #zoufingtime

rozhovor se souborem:

Jak dlouho jste na tom pracovali?

,,Dva měsíce. A pak dodělávky.“

Jak vás napadlo tohle téma?

,,Tam jsou dva afekty, faktory, který nás donutily k tomuhle představení. První byl, že u nás na vesnici žije jeden chlap a je bohatej. Leona si z toho začala dělat srandu a začala všude psát o Ládíkovi. Pavel jí pak k svátku založil facebookovou stránku Leona, ty na něj zapomeneš a začali se tam přidávat různý fotky a lidem se to docela líbilo. A pak jsme se rozhodli, že z toho uděláme představení a zakomponujeme do toho ty nahý fotky.“

V čem byste chtěli pokračovat dál?

,,Uvažovali jsme o …..“

Máte raději komedie nebo tragédie?

,,Nás baví dělat si srandu. Jednou jsme zkusili něco podle předlohy, ale pak jsme od toho opustili.“

V takovéto sestavě jste od začátku?

,,Původní členové jsou dva a ti jsou tady 10 let, ale to ještě nebyla Tvoje bába. Postupně se z nás stal tento soubor a poslední rok zůstáváme takhle. Dříve jsme byli Brumoni, ale před více než rokem jsme se přejmenovali na Tvoje bába, protože jsme něco měli v souboru a chtěli jsme to změnit od základu.“

Jak se vám dneska hrálo?

,,Byla zima, selhala technika, internet, ale lidi byli strašně skvělý.“

Proč jste se rozhodli zapojit tam i stream?

,,Protože v dnešní době všichni jedou živá vysílání. Nestreamuješ – nežiješ vlastně. Patří to do té generace, což bylo naše téma.“

Proč je na facebookových profilech za každým jménem -is Oou?

,,Udělali jsme si srandu z našich bývalých, starších kolegů. Je to inside joke.“

 

Studentský soubor Vydýcháno – Andrew Coffey

Studentský soubor Vydýcháno – Andrew Coffey

rozhovor se souborem:

Řeknete mi něco o vašem souboru?

,,Bylo nás mnoho. Zůstalo nás málo. Jsme jeden ze souborů liberecký ZUŠky. Zkoušíme ve sklepě, kde nejsou ani okna, takže proto Vydýcháno.“

Jak jste se k tomuhle představení dostali?

,,Je to stará irská povídka. Před rokem a půl jí přinesl jeden ze členů, je hodně mystická a fantasy.

Jak jste celkově tvořili představení?

,,Přibližně měsíc a půl, než jsme se k tomu odhodlali to udělat.“

Názory diváků:

,,Zajímavý a líbilo se mi.“

,,Sice jsem byla vzadu a moc toho neviděla, ale líbila se mi práce s prkny. Že pomocí prken udělali moře, bažinu atd.“

,,Líbilo se mi, jak využili prkna, jak s tím pracovali. Díky zvukovým efektům jsem si dokázala představit, že jsou na té lodi, nebo že tam je ta bažina.“

Divadlo Bohem – Pošťácká pohádka

Divadlo Bohem – Pošťácká pohádka

rozhovor se souborem:

Bohém funguje 4 roky a dobře, jako vždycky. Před čtyřmi roky jsme byli poprvé na NaNečistu s jedním představením a od té doby se Bohem datuje, jako takový.

Představení je podle předlohy, že ano?

,,Ano, od Karla Čapka.“

Jak jste se dostali k této předloze?

,,Někoho z bývalých členů napadlo, že bychom mohli udělat něco takového, když jsme udělali i Boženu Němcovou na divadelní hru. Takže, proč ne toho Čapka.“

Jak jste něco takového dlouho vytvářeli?

,,Extrémně krátký čas. Někteří nacvičují rok, my jsme to nacvičovali necelý měsíc. Nám se to mezitím stačilo rozpadnou a sehnat nové lidi. Doufáme, že s námi dlouho vydrží.“

Pro jakou věkovou kategorii je to určeno?

,,Spíše pro děti, ale pro vás jsme to lehce poupravili, jelikož jste dospělí.“

Máte v plánu se vracet k něčemu podobnému, jako minulý rok. Nebo chcete pokračovat dál v pohádkách?

,,Nechce být vysloveně pohádková skupina, i když pohádky jsou úžasná věc. Přednedávnem jsem dostal návrh na „Na dně“ od Gorkijeho. Což se dá udělat také punkově, jako představení z minulého roku.“

Názory diváků:

„Přišlo mi to zajímavý, ale než se to rozjelo, než to bylo zajímavý, tak to trvalo, ale pak ty hlášky stály za to a bavila jsem se.“

„Hezký, ale pro mě moc nezajímavý. Moc nestíhali měnit scény přes tmu.“

„Přišlo, mi to pořád v jedné rovině. A vadilo mi třeba jak tam vypadl mobil a nemělo to tam asi být a tak. Ale jinak oceňuji tu snaho, jak se snažili udělat tak starou pohádku.“

„Některé vtipy se jim povedly a u některých jsem se fakt zasmála, ale přijde mi to jako těžší téma. A nepochopila jsem proč skřítkům nenechali pohlaví a hlas.“

„Mně se to líbilo moc. Byly tam, sice ne moc, některé věci vtipné.“

„Líbila se mi část s autem a převážně konec, protože tam bylo hodně akce. A nevadilo by mi, kdyby skřítci mluvili normálními hlasy.“

Mladivadlo – Motýli

Mladivadlo – Motýli

rozhovor se souborem:

Můžete mi říct něco o vašem souboru?

,,Jsme zuškový soubor, ale není to taková ta pravidelná skupina. Jsou to namíchaní lidé z různých skupin. Vznikalo to v rámci individuálky, ani ne v rámci souboru, protože je to taková komorní věc.“

Proč jste se rozhodli hrát zrovna toto?

,,Tak to vzniklo tak, že Terka a Viktor chtěli pracovat na nějakém dialogu a našli jsme tuhle hru. Původně jsme z toho vybrali pouze ten dialog, ale pak se to líbilo nám všem, takže jsme se rozhodli, že tu hru zkrátíme a uděláme z toho inscenaci jako takovou.“

Jak dlouho jste na tom pracovali?

,,Asi 2 roky, ale mezi tím jsme dělali spoustu dalších inscenací, takže jsme se tomu plně nevěnovali.“

Chtěli byste pokračovat v něčem podobném?

,,My bychom určitě takhle u divadla chtěli dál zůstat, ale jelikož za chvilku budeme mít všichni maturitu, tak uvidíme, jak budeme moci pokračovat dál. Ale i ještě teď vymýšlíme další inscenace a rozhodně to nechceme nějak opustit.“

Názory diváků:

„Mně se to hrozně líbilo, protože mi přijde strašně těžký zahrát někoho, kdo je slepý, když to sám nezažil. Mně se to v tomto podání hodně líbilo. Byl to takovej ten klasickej americkej příběh, ale bylo to dobře zahraný a líbilo se mi to.“

„Líbilo se mi to. Ze začátku jsem se moc nechytil, asi tak do půlky. Přemýšlel jsem jak to skončí a přišel jsem na to hrozně rychle. To byla trošičku taková škoda, ale jinak se mi to líbilo. Hezky zahraný, si myslím, docela. Akorát škoda, že to nebylo moc napínavý.“

„Mně se to líbilo. Hezký herecký výkony a hezkej příběh. Prostě to bylo dobrý.“ „Je to krásný představení. Je to super.“

„Muzika byla dobrá, role toho režiséra byla fakt dobrá.“

„Mně se to moc líbilo. Fakt jako super. Určitě jedno z nejlepších představení co tady bylo. Námět byl super, originální a nic takového jsem ještě neviděla.“

Frikulíni – Pecky v mandarinkách

rozhovor se souborem:

,,Soubor vznikl, když vzniklo představení. Nás všechny divadlo spojuje z různých divadelních souborů, tak nás divadlo dalo dohromady. Díky divadlu jsme se poznali.“

Je to autorské nebo podle předlohy?

,,Hra je čistě autorská, ale na motivy knihy „Zločin a trest“, ale jinak hra je autorská.“

Jak vás napadlo něco takového udělat?

,,Chtěli jsme zpracovat nějaký vážný téma, humornou tématikou. Což se snad povedlo, a chtěli jsme, aby tam byla znázorněna vážnost. Chtěli jsme si udělat prdel ze smrti, ale víme, že smrt je vážná věc.“

Jak jste se dostali k této knize?

režisér: ,,Brali jsme jí ve škole a ostatní jí nějak znali.“

,,Pan „režisér“ přišel s touto knížkou a všem se to nějak zalíbilo. Pomocí myšlenkových pochodů jsme na to všechno přišli, jak to bude vypadat.“

Tohle všechno jste zvládli ve čtyřech?

,,Technička nám taky hodně pomohla. Ale jinak v tomto složení.“

Jak dlouho trvalo něco takového udělat?

,,Přesně čtyři zkoušky. Nápad vznikl v prosinci a scénář byl hotový na konci prosince. Hudbu a některé rekvizity jsme vybírali dnes.“

Jak se chová zelenina?

,,Když jste zelenina, tak jste prostě mimo vnímání, úplně jiná dimenze. Jste úplně duševně na dně. Prostě prášky na spaní, vůbec o sobě nevíte.“

Názory diváků:

,,Nám se to představení líbilo. Bylo to velmi propracované. Líbilo se nám propracovaní knihy a bytosti režiséra.“

,,Herecké výkony byly nadstandartní.“

,,Mně se to líbilo moc. Bylo to krátký, byl tam vtip.“

,,Naprosto skvělý. Jelikož to jsou naši kamarádi, tak tam pro nás bylo dost insidejoků. A našli jsme tam i skrytý vtip. Na to, jak to bylo krátký, to bylo velice úderný.“

,,Přišlo mi to takové ze života. Taková typicky, česká rodina i vtipy o Liberci.“

,,Bylo to neskutečný, jak to bylo pojatý vtipně, tak to mělo i hloubku. Líbilo se mi pracování s diváky i hudbou. Pro mě je scéna na záchodě legendární a klidně bych si jí dal ještě třikrát.“

Kámoš drámoš – Strašidlo z Cantervillu

rozhovor se souborem:

Náš soubor už je asi pohromadě 10 let, a možná i víc. Jsme velmi přátelský soubor.

Jak jste přišli k tomuto představení?

,,Hledali jsme téma, které by zajímalo všechny. Našli jsme Oscara Willda a Strašidlo z Cantervillu. Trošku jsme to adaptovali. Vždycky jsme dělali autorské divadlo, ale teď jsme chtěli udělat něco podle předlohy.“

Jak dlouho vám trvalo, to vše udělat?

,,Půl roku.“

Jak vás napadlo používat živou hudbu?

,,Náš soubor používá vždy živou hudbu.“

Proč paravan?

,,Prvoplán a pak to nějak zůstalo.“

Jak se vám pracuje s paravanem a živou hudbou?

,,Chce to větší paravan a živá hudba je super.“

Řekli jste, že jste to adaptovali. Je Eleonora i v předloze plešatá?

,,Není, ale jelikož v souboru není žádná ošklivá holka, tak jsme museli představitelku nějak zošklivit. Proto je představitelka plešatá.“

Názory diváků:

,,Výborně jsem se bavila. Bylo to skvělý. Byla jsem překvapená, jak všichni byli sehraní.“

,,Představení bylo zajímavý. Nápad byl hodně propracovanej. Když Eleonora vystupovala z obrazu, tak by to podle mě mohlo být lépe zpracovaný. Chtěl jsem něco víc, když si sundávala kabát a odcházela.“

,,Pohybový divadlo bylo super, ale mohlo by se s tím víc propracovat.“

,,Mohla by být lepší scénografie. Pořád se věci odehrávali jenom v polokruhu. Tím to působilo na mě v jedné rovině. Asi bych potřeboval větší energické posuny a líbilo se mi, že dvojčata měly energii a oni to představení zvedaly. “