Recenze:
Třináctý ročník festivalu NaNečista odstartoval soubor Špenát a kedlubna s inscenací Plaznazbor. V průběhu celé hry byly vyobrazovány dětské rutiny. Básně, které zazněly, byly prezentovány v českých překladech, ba dokonce i v německém originále. Herci využívali neobvyklé rekvizity, například megafon, gumovou kachničku nebo pálku na stolní tenis. Představení působilo celou dobu velice dynamicky a mile. Hravé zpracování diváky upoutalo díky neobvyklému pojetí. Poezie, která se v představení objevovala, byla doplňována pohybem a ten přinášel nové metafory. I přestože soubor funguje v tomto složení poměrně krátkou dobu, v inscenaci působilo souznění členů a jejich vzájemná empatie dodávala představení nový rozměr.
Proč zrovna vy čtyři?
„Z několika tříd jsme byli vybráni našimi učiteli. Vybrali nás kvůli tomu, že o divadlo máme větší zájem. Původně nás bylo šest, ale dva odešli a vydrželi jsme jenom čtyři.“
Jak jste přišli na tento nápad?
„Tlačil na nás čas, jelikož jeden člen odešel. Vedoucího tedy napadlo, že bychom mohli vytvořit tohle. Šlo nám hlavně o to se vyblbnout, uvolnit a ukázat tu hravost, hrát si s textem.“
Proč malování křídou?
„Nemělo to moc velký význam. Jen jsme chtěli na začátku ukázat, že to bude hravé. My jsme totiž často ztvárňovali děti, tak jsme chtěli ukázat, že je to dětské a hravé.“
Diskuse:
- Dobrá propojenost souboru.
- Působivý rytmus.
- Velice zajímavé zpracování poezie.
- Dobré využití věcí, které se nabízejí.
- Práce těla a smyslu stála za to.
- Obrovské nasazení až do konce.
- Líbilo se mi využití originálu.
Lidé:
„Jedna jediná věc. Napětí. Já jsem to nemohl udýchat. Nadechl jsem se na začátku a vydechl jsem až na konci. A to se mi líbilo.“
„Vzhledem k tomu, že mi na začátku nebylo řečeno, že to bude nonsense, říkal jsem si, co z toho vlastně vznikne. Než mi došlo, že je to nonsense, chvíli mi trvalo, než jsem se začal bavit.“
„Nejvíc se mi líbil rytmus. Skočil mi do hlavy tak, že po skončení představení jsem ho pořád ještě vnímal.“