Děti pódia – Strašidlo cantervillské

Recenze:

Při druhé inscenaci se nám představily Děti pódia se Strašidlem cantervillským. Do anglického zámku, proslulého svou strašidelností, se nastěhuje americká rodinka. Jedna z nejpodivnějších věcí, se kterou se rodina potýká, je stále objevující se skvrna na podlaze. Důležitými postavami tohoto příběhu je vtipná dvojice duchů, která si o sobě myslí, že umí strašit. Ve většině případů byly texty pouze odříkané, bez motivace.

Proč jste si vybrali tuhle hru a kdo s ní přišel?

„Protože nám to přišlo zajímavý a chtěli jsme hrát komedii. Přišla s tím naše paní učitelka a všichni jsme se na tom shodli, že to chceme opravdu hrát.“

Jaké pro vás bylo zkoušení v takovém hojném počtu žen, slečen?

„Docela vtipný. My jsme zvyklí, že si stáhneme vlasy a role jsme si rozdělili sami.“

Jak dlouho jste zkoušeli tuto inscenaci a po kolikáté jste ji hráli?

„Dva měsíce a měli jsme premiéru.“

Kde jste sehnali vaše kostýmy?

„Tak jak to přišlo. Doma, v sekáči, …“

Diskuze:

  • Děti mají nevyužitý potenciál, kvůli špatné volbě textu.
  • Text je rovinný, soubor by se měl zamyslet nad tím, proč danou repliku říká.
  • Domyslet mikrosituace a povýšit text.
  • Inscenace by měla být více propracovaná.
  • Klást důraz na správné slovo, ve správnou chvíli.

Lidé:

„Viděl jsem to jednou a už to “miluju“.“

„Skvělý smysl pro humor (sarkasmus).“

„Nejlepší bylo uskočení a dva caparti.“

„Nelíbilo se, špatné herecké výkony, přehrávání, nebylo to vtipné, přeřeky,…“

„Líbil se mi náznak choreografie.“

„Měli propracované kostýmy.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.