Všecky barvy – Být sám a porozumět

Rozhovor se členy souboru:

Vznikli jsme asi před rokem v mostecké ZUŠce Floriana Leopolda Gassmanna.

Proč všecky barvy?

Protože jsme všichni takoví různorodí.

Jak vás napadlo udělat něco takového?

Protože je to teď aktuální ve školách a přidali jsme k tomu i pohled z domova.

Nepřijde vám toto téma o šikaně takové, často používané?

Určitě, snažili jsme se to udělat trochu naší formou, a proto jsme přidali ten domov.

Kdo přišel s nápadem tohoto představení?

Tak nějak všichni. Na schůzi jsme se bavili o různých tématech. Nejvíc se nám zalíbilo toto téma.

Chtěli byste pokračovat v podobném tématu, nebo něco jiného?

Teď spíš asi něco víc veselého.

Názory diváků:

„Vytkla bych asi hlasitost a velké pauzy než začala jiná scéna.“

„Líbilo se mi to. Mělo to pěknou atmosféru. Herci to zvládli skvěle.“

„Moc se mi to líbilo. Pěkně propracované a atmosféra byla kouzelná.“

„Znám podobný typ představení. Atmosféra byla pěkná a nechtěla bych být v její kůži.“

„Moc se mi na tom líbilo, že to jsou současné problémy. Šikana, rozvod rodičů a jak se k tomu ty děti staví. Je to částečně i jejich pohled. Byla jsem s tím moc spokojená.“