3. ročník
Třetí ročník přehlídky se poprvé konal v Malém divadle v Liberci. Fotografie z tohoto ročníku jsou k dispozici na www.dvavtom.cz
Program Divadelní přehlídky Na(ne)čisto 2009:
Pátek
======
10:00 slavnostní zahájení s účastí Ing. Ondřejem Červinkou – náměstek libereckého primátora pro vzdělávání, sport, kulturu a cestovní ruch
10:20 – **ZŠ Amos (Liberec)**
Perníková chaloupka, režie Alena Kružíková
10:40 – **PiHa DDM Větrník (Liberec)**
O Hadovce Smrduté, režie Hanka Langrová a kol.
11:20 – **ZUŠ Rakovník (Rakovník)**
O kohoutkovi a slepičce, režie Jiřina Krtičková a kolektiv LDO
11:40 – **ZUŠ Rakovník (Rakovník)**
Veronice Němcovic, Jiřina Krtičková a kolektiv LDO
14:00 – vernisáž fotografií DVAVTOM.CZ (V-klub)
14:30 – **ZUŠ Liberec (Liberec)**
Holky Elky, režie Lenka Jánovová, Lukáš Horáček
15:50 – **Hudebně alternativní divadlo Most (Most)**
Vokno, režie Adam Šmejkal, P. Dragoun
16:20 – **DS Hobit (Jihlava)**
Vrťa, prťa, ain, cvai, režie Alžběta Tichá, Stáza Velebná
18:00 – **Turnovské divadelní studio (Turnov)**
Knoflíková válka, režie Petr Haken
19:00 – **Kapela ELEMENT – X**
Sobota
======
12:00 – **Spojáček DDM Větrník (Liberec)**
Tři vlasy, režie Rudolf Krause
12:50 – **Průšovo umělecké-úchylné divadlo (P.U.D.) (Brno)**
Diktátoruji, diktátoruješ, diktátorujeme, režie Alexandr Průša a kolektiv P.U.D.
14:00 – **Samé vody Černošice (Černošice)**
Loudavé (o)bludy, režie Iveta Dušková
16:00 – **LDO ZUŠ F.L. Gassmana (Most)**
Poslední večeře, režie Adam Šmejkal
16:40 – **Divadelní soubor Černošice**
Západovka, režie Iveta Dušková
17:20 – **Divadlo Neo-SER VÁC (Hranice na Moravě)**
Něha pod pokličkou
19:00 – **Turnovské divadelní studio (Turnov)**
Tři sestry, režie Petr Haken
20:30 – **DS Odevšad (Odevšad)**
Brýler, režie Martin Janoušek
Recenze
Ve dnech 13. a 14. února se v Liberci rozrušeném z nadcházejícího mistrovství odehrálo příjemné vytržení z reality všedního dne: nepostupová divadelní přehlídka Na(ne)čisto 2009. Třetí ročník přinesl mnohá zlepšení, zejména díky Malé scéně Divadla F. X. Šaldy, která bez problému pojala všech patnáct hrajících souborů, dvanáct recitátorů a jednu kapelu. Na hodnocení inscenací se podílelo pět odborných lektorů, Azalka Horáčková, Pavlína Kordová, Eva Burešová, Tereza Skálová a Martin Janoušek. Práci s dětmi během porad zajišťovali Václav Bednár, Vojtěch Brzek, Josef Jelínek, Jiří Melnikov, Samuel Neduha, Kateřina Zwyrteková. a hlavní organizátor Pavel Skála.
V pátek dopoledne se na jevišti potkaly soubory mladší a rozhodně to nebyl nešťastný den. První byl divadelní soubor Amos ze ZŠ Husovy z Liberec s kontroverzní Perníkovou chaloupkou, který přivezl téma drog, prostituce, gamblerství, které linie pohádky jen mírně zastřešovala. Kontroverzně působil spíš mladý věk hrajících a nejasné poslání pohádky, jež nebyla určena pro běžné publikum, ale spíše pro kamarády, jak nám sdělila paní učitelka Kružíková. Avšak jako výchovné plus Azalka Horáčková označila přítomnosti linky bezpečí, na kterou mohou Jeníčkové a Mařenky v nouzi zavolat.
Soubor Pi-Ha taktéž z Liberce předvedl vtipné a kultivované představení na motivy Nepilovy povídky o houbách. Soubor je natolik sehraný, že se hravě vypořádal i s chřipkou, jež před přehlídkou skolila několik herců. Celek vznikal z etud, jež si vymýšlely samy děti, takže z nich na jevišti přímo zářilo, jak je jejich houbové hraní baví a tyto pocity se přenesly i na diváky.
ZUŠ z Rakovníka přivezla dvě představení, s prvním stupněm dramatického kroužku zahrála Pohádku o kohoutkovi a slepičce, leporelo s živým klavírním doprovodem Leoše Janouška. Pro děti byl klavír nelehký úkol, ale snažily se statečně a výsledkem byla pomalá a srozumitelná mluva, což je velké plus. V diskusi se hovořilo hlavně o přínosu plochých loutek pro malé děti, které začínají s hraním. Starší děti předvedly i kolektivní recitaci Veronice Němcovic od Egona Bondiho. Dvě dívky a jeden chlapec si vystačili s jednou židlí a sami se sebou, aby vytvořily iluzi strašidelného bytu. Bylo to poprvé před publikem a tedy opravdu nanečisto.
DS Hobit z Jihlavy je živelný kolektiv sedmé a osmé třídy, který zavalil diváky množstvím energie ve skládance Mrťa prťa ajn cvaj.
Ukazovali nám množství obrazů ze svého dospívání, kde se skutečnost mísila s fantazií v divadle na divadle. Hravost a naprosté soustředění jednotlivců vedlo až k magickým okamžikům, kdy všichni herci reagovali jako jeden kompaktní živočich společně dýchající, společně jednající, který se jistě pohybuje po celém prostoru jeviště. Představení mělo čtyři části, viděli jsme, jak chlapce cestou do školy unesou čarodějnice, nejlepší část o vojně (mrťa prťa ajn cvaj), pak o dívce, co najde babiččin neuvěřitelný deník a soutěž zvířátek. Za úvahu stojí, zda nezměnit pořadí a evidentní vrchol nedat až na konec.
HAD z Mostu přivezli autorskou jednoaktovku Vokno, která je pro tři herce, částečně ve verších a odlehčená písněmi. Dílko je velmi kompaktní a režijně i herecky dobře zvládnuté a příjemné na koukání. Pojednává o herci, jenž dostane „vokno“ a setká se se svou Múzou a Nápovědou. Herci z hudebně alternativního divadla Most v jedné z písní zpívají, že nás nepřišli poučovat, ale jen pobavit a to se jim přesně povedlo, soudě podle diváckého ohlasu.
Večer završilo Turnovské studio s Knoflíkovou válkou. Jedná se o zdařilý převod známé předlohy na jeviště, který byl sice též nanečisto, ale během několika minut vtáhnl diváky sporu mezi dětmi z vesniček Lovern a Velran. Kromě klukovských bitek nabízel i loutkovou paralelu na skutečnou válku, která se prolínala celým představením. Loutkami se začínalo, což bylo lehce matoucí a vyjasnilo se až po příchodu dětí. Režisér Petr Haken přidal i vztahy mezi chlapci a děvčaty, které v původním ryze chlapecké Knoflíkové válce nebyly. Pokud soubor Knoflíkovou válku dotáhne do detailů (například důsledná výslovnost by zlepšila nejen plynulost, ale i vyznění příběhu), budeme se na ni rádi těšit i na dalších přehlídkách.
Se souborem HAD přijela i kapela Element X, která večer uzavřela příjemným koncertem.
Sobotní program začal v devět hodin ráno recitacemi, jichž se zúčastnilo dvanáct odvážlivců. Výhodou takovéhoto setkání byla možnost zkusit si svůj text říct opravdu jen „nanečisto“ a beze strachu o postup či nepostoupení do okresního či krajského kola.
Recitátoři tak byli poprvé konfrontováni s názory odborného lektorského sboru, který zde simuloval porotu ale i pedagoga. V následné diskuzi jim tedy mohl poradit, jak na svých textech ještě více zapracovat.
Během dopoledne se stihly uskutečnit dva krátké workshopy zaměřené na pantomimu (Martin Janoušek) a žonglování (Václav Bednář) pro festivalové publikum i hrající..
Odpolední divadelní blok zahájilo Průšovo umělecko-úchylné divadlo (P.U.D.) z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně s autorskou inscenací Diktátoruji, diktátoruješ, diktátorujeme. Jednalo se o přednášku o výhodách diktatury s rozehranými názornými příklady. V případě, že kdokoli z posluchačů nebo dokonce přednášejících (byť nechtěně) vyjádřil svůj vlastní názor, byla nablízku pohotová ochranka, která si s ním v zákulisí vše vyjasnila a pak jej vrátila jako „úplně nového člověka“ zpět. Místy prvoplánové nápady a nepřesnosti v provedení byly vyváženy nadšením a přesvědčivými výkony herců, zejména v rolích přednášejících. Celkový dojem z představení by jistě umocnil i komornější prostor, kterým však liberecké Malé divadlo nedisponovalo.
Soubor Samé vody Černošice pod vedením Ivety Duškové se v sobotu představil hned dvakrát – s improvizací Loudavé (o)bludy a parodií na westernové motivy Západovka. V obou případech by byly komentáře lektorského sboru zcela zbytečné, protože soubor předvedl naprosto profesionální výkony. Důkazem byly mimo jiné nekončící salvy smíchu publika, a prázdné poznámkové bloky lektorů, kteří s spolu s publikem s obdivem sledovali strhující nasazení mladých herců.
Kromě Loudavých (o)blud se na přehlídce představila ještě druhá improvizace nazvaná Něha pod pokličkou divadla Neo-SER VÁC z Hranic na Moravě. V tomto případě se však o improvizaci hovořit nedalo. Oběma protagonistkám by jistě prospělo odborné vedení, které by je seznámilo s principy improvizace a také osoba režiséra, kterým byla bohužel jedna z hereček. V takovém případě totiž nemají zpětnou vazbu a jsou odkázány jen na svůj pocit z odehraného představení, který často bývá mylný. Doufáme, že dívky nedostatky napraví.
Představení Tři vlasy od souboru Spojáček DDM Větrník z Liberce působilo zpočátku na diváky rozpačitě, když se objevily postavy v kápích, což se hned změnilo s první loutkou. Loutky byly krásné, zejména zlatovlasé slunce mělo velký ohlas. Bohužel estetika loutek a scény nestačí, protože soubor nepovýšil předlohu na plnohodnotný divadelní kus, neboť nevnesl do klasického textu nic nového. Zejména u loutkových představení pro děti jsou důležitá překvapení, něco, co neočekáváme, abychom se mohli bavit nenadálou situací, obzvlášť jedná-li se o pohádku, kterou znají všechny malé děti.
LDO ZUŠ F.L. Gassmana z Mostu přivezla na přehlídku inscenaci Poslední večeře, která vychází z původních pašijových her a v rámci nadcházejích Velikonoc jistě najde své uplatnění jako klasické lidové divadlo. Zvláštním a možná poněkud zarážejícím byl kontrast mezi vedoucím Adamem Šmejkalem v roli Ježíše a zbytkem souboru, který byl tvořen dětmi a adolescenty. Díky tomu totiž postava Ježíše dostávala nepříjemně autoritářské rysy. Nabízí se tedy otázka, zda-li by nebylo vhodnější tuto roli přeobsadit některým z mladších talentovaných herců, které soubor má, ale to už je otázka pro režiséra.
Tři sestry Turnovského divadelního studia by se mohly spíše jmenovat Tři bratři, protože přítomnost jakékoli ženy na jevišti byla naprosto vyloučena. Výsledný tvar se pohyboval někde na pomezí Beckettova Čekání na Godota, Čechovem a opileckými výstupy Bolka Polívky. Děj inscenace prakticky kopíroval děj „pravých“ Třech sester, scény se opakovaly, variovaly, aby stejně jako u Čechova sestry-bratři nikam neodjeli a zůstali v maloměstě. Nabízí se však otázka proč takováto inscenace vznikla? Herecké výkony jsou slušné, také z režijně-dramaturgického hlediska se jistě jedná o zajímavý počin, ale naprosté opomenutí mezilidských vztahů (Máša-Veršinin, Irina-Tuzenbach,…) dělají z inscenace spíše opileckou hříčku bez hlubších motivací.
Sobotní program i celou přehlídku zakončil úspěšný obnovený Brýler divadelního souboru Odevšad, v režii Martina Janouška, v němž se jako jeden z herců představil i pořadatel celé přehlídky Pavel Skála. Jak je vidět, i pořadatelé jsou jen lidi a také si rádi zahrají…
Akci pořádal DS Odevšad ve spolupráci s Malým divadlem v Liberci
Akce byla finančně podpořena Ministerstvem kultury České republiky
Akce byla finančně podpořena Kulturní fondem města Liberec
Akci zaštítil Ing. Ondřej Červinka – náměstek libereckého primátora pro vzdělávání, kulturu, sport a cestovní ruch
Akci podpořil JuDr. Marek Řeháček – tajemník města Liberce
Děkujeme Mizimovi, DVAVTOM.CZ, všem